Ústav světových dějin FF UK v Praze
Tisk Tisk stránky
Vyhledávání
pomocí Google


pomocí Jyxo



FFakt

Komunistická hnutí v Evropě v komparativní perspektivě I

PhDr. Ondřej Vojtěchovský, Ph.D.

specializační přednáška

Anotace

Komunistické hnutí v Evropě bylo neodmyslitelně spojeno s odkazem říjnové revoluce a existencí sovětského státu. Proto je chronologicky tento dvousemestrální kurs vymezen rokem 1917 a zánikem "světové socialistické soustavy" na počátku 90. let, přestože v řadě evropských zemí více či méně úspěšně dosud působí komunistické strany a v jiných částech světa stále existují režimy s ideologickou výbavou leninského komunismu. V přednášce budou představeny klíčové momenty v dějinách tohoto hnutí. Pojem "hnutí" není automaticky převzat z někdejší marxisticko-leninské koncepce. Více než na "vysokou politiku", tvořenou čelnými představiteli komunistických stran a států (ač byla označována za iniciativu mas), se bude pozornost soustředit na autentické podoby komunistického hnutí "zdola". Budeme si klást otázku, do jaké míry byla politika komunistické strany, resp. stran a celého hnutí ovlivňována či spoluutvářena požadavky a podněty nižších stranických kádrů a řadového členstva. Pomocí komparativní metody bude ukázáno na odlišné zdroje, formy činnosti a dokonce i cíle komunistů v prostředí různých evropských zemí.

Atestace

Kv./Zk.

Tématické vymezení

  1. Vymezení problému. Pojem komunismus jako ideologie - politické hnutí - režim. Komunismus v kontextu socialistické ideje a dělnického hnutí od 19. století do první světové války. Základní trendy socialismu a dělnického hnutí v 19. století ? marxismus a konkurenční socialistické ideje, radikalismus a revizionismus.
  2. Krize socialistického hnutí za první světové války, internacionální proletářská solidarita a sociální patriotismus, protiválečné konference, říjnová revoluce a její ohlas v mezinárodním socialistickém hnutí, revoluční vlna v Evropě - pokusy o revoluci - Německo, Maďarsko.
  3. Založení komunistické internacionály, její organizační vývoj, od organizace mezinárodního hnutí k nástroji sovětského státu, vztah mezinárodního komunistického hnutí a SSSR.
  4. Kominterna a její organizace. Dvojí pojetí, dvojí tradice - organizace založené na tradici sociální demokracie a organizace jako nástroj centra.
  5. Pojetí komunistické strany - masová strana proletariátu nebo předvoj dělnické třídy? Politická strana nebo bojová jednotka světové revoluce? Strana vycházející ze specifických poměrů či sekce komunistické internacionály? Nároky na člena strany, stranický pracovník - profesionální revolucionář, komunistická ideologie a doktrína jako pseudonáboženství. Komunismus v kontextu pojetí politiky v době svého vzniku
  6. Vztah vývoje v SSSR a v mezinárodním komunistickém hnutí II - bolševizace komunistických stran
  7. Komunistické hnutí na politické scéně, oponenti - protivníci - nepřátelé - spojenci. Teorie a praxe „lidové fronty“; komunismus a fašismus - komunistický pohled na fašismus, Definice fašismu v komunistické teorii. Komunistické hnutí ve 30. letech - antagonismus dvou krajností
  8. Mezinárodní solidarita proletariátu Akce na podporu revolučního hnutí ve světě. Občanská válka ve Španělsku - interbrigády
  9. Komunistické hnutí a sovětský stát III - cesta ke Stalinově osobní diktatuře - odraz v mezinárodním komunismu. Stalinský teror a jeho ohlas v komunistickém hnutí. Zahraniční komunisté - oběti stalinského teroru.
  10. Mezinárodní komunistické hnutí a sovětský stát IV - pakt Molotov-Ribbentrop a jeho ohlas v kom. hnutí. Vnitřní diskuse, postoj KI a komunistických stran k válce, konkrétní projevy v jednotlivých státech
  11. Komunistické hnutí v druhé světové válce, nová změna taktiky, rozpuštění KI, podoby komunistického odboje - Československo, Francie, Jugoslávie
  12. Komunistická teorie v praxi I - vliv politické tradice a sociálního prostředí. Komunistická strana v systému parlamentní demokracie - KSČ
  13. Komunistická teorie v praxi II - komunistická strana v podmínkách ilegality - Komunistická strana Jugoslávie

Doporučená literatura

ADIBEKOV G. M., Kominform i poslevojennaja Jevropa 1947-1956 gg., Moskva 1994.

BANAC, Ivo, Sa Staljinom protiv Tita. Informbirovski rascjepi u jugoslovenskom socijalističkom pokretu. Zagreb 1990.

BARTOŠEK, Karel, Zpráva o putování po komunistických archivech. Praha - Paříž (1948-1968), Praha/Litomyšl 2000.

BESANÇON Alain, Nemoc století. Komunismus, nacismus a holocaust. Themis. Praha 2000.

CABADA, Ladislav, Komunismus, levicová kultura a česká politika 1890-1938. Plzeň 2005.

DALMA Alfons u. a., Euro-Kommunismus. Italien. Frankreich. Jugoslawien, Spanien. Portugal. Zürich 1977.

DRACHKOVITCH Milorad M., LAZITCH Branko, The Comintern - Historical Highlights. Essays, Recollections, Documents. Hoover Institution Publications. New York ? London 1966.

EGGELING, Wolfram, Das sowjetische Informationsbüro. Innenansichten einer sowjetischen Propagandainstitution 1945-1947, Osteuropa 2 (2000), s. 201-215.

ELEY Geoff, Forging Democracy. The History of the Left in Europe, 1850-2000. Oxford University Press 2002.

FEJTÖ, François, Die Geschichte der Volksdemokratien, Band I, Die Ära Stalin 1945-1953, Graz/ Wien/Köln 1972.

FIALA Petr a kol., Komunismus v České republice. Vývojové, systémové a ideové aspekty působení KSČM a dalších komunistických organizací v české politice. Brno 1999.

GIBIJANSKIJ, Leonid, Informbyro a východní Evropa, Soudobé dějiny I / 4-5 (1994), s.463-472.

GIBIJANSKIJ, Leonid, Moskva a východní Evropa: Některé aspekty vzniku sovětského bloku. Soudobé dějiny 1 (1996), s. 26?41.

HÁJEK Miloš, MEJDROVÁ Hana, Vznik Třetí internacionály. Praha 2001.

HODOS, George H., Show Trials. Stalinist Purges in Eastern Europe. 1948-1954. New York/Connecticut/London 1987.

HOLZER Jerzy, Der Kommunismus in Europa. Politische Bewegung und Herrschaftssystem. Frankfurt am Main 1998.

CHASE William J., Enemies Within the Gates? The Comintern and the Stalinist Repression, 1934-1939. Yale University Press, New Haven and London 2001.

KAPLAN, Karel, Nekrvavá revoluce. Praha 1993.

KAPLAN, Karel, Zpráva o zavraždění generálního tajemníka. Praha 1992.

MARJINOVÁ, Valentina V., Od důvěry k podezíravosti. Sovětští a českoslovenští komunisté v letech 1945-1948. Soudobé dějiny IV/3-4 (1997), s. 451-467.

McDERMOTT Kevin, AGNEW Jeremy, The Comintern: A History of International Communism from Lenin to Stalin, New York 1997.

NOVÁK Miroslav (red.). François Furet, Alain Besançon a další. Komunismus a fašismus. ISE. Praha 2002.

PROCACCI, Giuliano (ed.): The Cominform. Minutes of the Three Conferences 1947/1948/1949. Milano 1994.

REIMAN, Milan, O komunistickém totalitarismu a o tom, co s tím souvisí, Praha 2002.

RIEBER Alfred J., Stalin and The French Communist Party 1941-1947, Columbia University Press. New York and London 1962.

RUPNIK, Jacques, Dějiny Komunistické strany Československa. Od počátků do převzetí moci. Praha 2002.

SERVICE Robert, Comrades! A History of World Communism, Harvard University Press, 2007.

TIMMERMANN Heinz, The Decline of the World Communist Movement. Moscow, Beijing and Communist Parties in the West. Boulder and London 1987.

ULUNJAN Ar. A., Komintern i geopolitika: Balkanskij rubež 1919-1938 gg. doplnit

VATLIN A. Ju,, FIRSOVA F. I., Komintern: pervyje desjat' let : istoričeskije očerki doplnit.

Poslední aktualizace: 2008-11-14 1:08

Copyright © 2004-2010 Ústav světových dějin FF UK v Praze

Webmaster: Jan Chlubna | jan.chlubna@seznam.cz

W3C HTML 4.01 | Počet denních přístupů od 20. 9. 2004: