Historie | Historie – evropská studia
Požadavky | Možnosti uplatnění absolventa oboru
studijní program: Historické vědy
studijní obor: historie
typ studia: bakalářské tříleté (pouze jednooborové)
forma studia: prezenční a kombinované
kód SP (JKOV): B7105 | kód SO (KKOV): 7105R021
akreditováno do: 20. 7. 2011 (Akreditační komise doporučila v lednu MŠMT prodloužení akreditace o 8 let. U kombinované formy studia bylo žádáno o prodloužení platnosti akreditace pouze na dostudování stávajících studentů.)
typ studia: magisterské navazující dvouleté (pouze jednooborové)
forma studia: prezenční a kombinované
kód SP (JKOV): MN7105 | kód SO (KKOV): 7105T021
akreditováno do: 20. 7. 2011
typ studia: magisterské pětileté (pouze dvouoborové)
forma studia: prezenční a kombinované
kód SP (JKOV): M7105 | kód SO (KKOV): 7105T021
akreditováno do: 20. 7. 2011
Další informace, obecné podmínky, aktuální termíny a výsledky přijímacího řízení na FF UK můžete získat v sekci Přijímací řízení fakultních stránek.
Uchazeč musí při přijímacím řízení prokázat, že má přehled o politickém, kulturním, sociálním a hospodářském vývoji světa se zvláštním zřetelem k evropským a českým dějinám, vycházející ze standardů gymnázií a středních odborných škol a z hlubšího zájmu. Přijímací řízení se skládá z písemné zkoušky (1. kolo) a z ústní části (2. kolo). Koná se v českém jazyce (občané SR mohou komunikovat slovensky). Uchazeč se může na přijímací řízení připravit z odborných a populárně vědních knih a studií: např. ze středoškolských učebnic schválených MŠMT, knih z řady Slovo k historii nakladatelství Melantrich, knih z edic Archiv a Kolumbus nakladatelství Mladá fronta, knih z edice Stopy, fakta, svědectví nakladatelství Panorama či z časopisů Dějiny a současnost, Historický obzor, Kuděj, Český časopis historický, Historie a vojenství, Soudobé dějiny ad.
se provádí formou písemného testu. Uchazeč vybírá z několika možností správnou odpověď na příslušnou otázku. Z nabízených variant je vždy pouze jedna správná. Zvolenou variantu vyplní uchazeč podle instrukcí do formuláře, který dostane k dispozici. Test je hodnocen maximálně padesáti body, zisk alespoň 25 bodů je nutným předpokladem pro postup do druhého kola.
Přijímací test studijního programu historické vědy zahrnuje otázky ze tří studijních oborů –
historie (30 otázek), archivnictví a pomocných věd historických (10 otázek) a etnologie (10 otázek).
Stáhněte si modelový test.
Přijímací řízení 2008 - ukázky z písemné časti přijímacího řízení
V druhém kole tříčlenná komise pedagogů prověřuje úroveň znalostí, způsob verbálního vyjadřování a prokázaný zájem uchazeče o studium zvoleného oboru, tj. historie. Jedná se o ústní zkoušku na základě seznamu vlastní odborné a populárně vědní četby (knihy i časopisecké články a studie) uchazeče, který by měl prokázat jeho hlubší zájem o historii (např. dějinné údobí, dílčí téma, osobnosti) s přihlédnutím k jeho případné účasti v SOČ či publikační činnosti. Předpokládá se, že uchazeč předloží vlastní písemné projevy (SOČ, seminární práce, publikační činnost - články, recenze ap.) a další materiály, které dokazují uchazečův zájem o obor.
Otázky kladené v pohovoru vycházejí převážně z předloženého seznamu četby. Ten by měl obsahovat úplné bibliografické údaje: příjmení a jméno autora, název díla, místo a rok vydání, u časopiseckých studií název časopisu, ročník, rok vydání, (případně číslo) a stránky. Příklad:
DURMAN, Karel, Kreml a dvojí krize roku 1956, in: Historický obzor 11, 2000, č. 1-2, s. 23-31.
KLÁPŠTĚ, Jan, Historie vyšitá vítězi od Hastingsu, in: Dějiny a současnost 17, 1995, č. 6, s. 5-10.
OPATRNÝ, Josef, Stát osamělé hvězdy a mexicko-americká válka, Praha 2002.
TAPIÉ, Victor-Lucien, Marie Terezie a Evropa. Od baroka k osvícenství, Praha 1997.
Předkládaný seznam prostudované literatury je dokladem dosavadního zájmu uchazeče o studium historie. Seznam beletrie (historických románů) většinou není třeba předkládat. Pokud tak uchazeč přesto učiní, měl by ho rozhodně oddělit od ostatní četby. Do seznamu literatury dále není třeba uvádět díla týkající se antického a prehistorického období. Tyto disciplíny mají samostatné studijní programy a nejsou předmětem studia na oboru historie. Komise proto k takto orientovanému zájmu nepřihlíží.
Ústní zkouška je hodnocena maximálně padesáti body. Nejvyšší možný počet dosažených bodů je tedy 100. Pokud bude stanoven limit pro úspěšné složení přijímací zkoušky, bude o něm uchazeč informován. O přijetí rozhoduje celkové umístění podle počtu dosažených bodů na daném oboru nebo kombinaci.
Absolvent bude připraven uplatnit se jako odborný vědecký pracovník v daném oboru, tzn. samostatně řešit odborné, respektive vědecké úkoly, nebo jako autor popularizovat vědecké poznatky v různých médiích (knižní trh, tisk, televize, rozhlas, film, internet ap.). Při absolvování učitelského typu studia bude všestranně připraven na povolání učitele dějepisu na středních a základních školách, tj. bude schopen předávat své znalosti a dovednosti žákům a studentům.
Studium historie poskytuje předpoklady pro uplatnění ve vědeckých, kulturních, informačních, vzdělavatelských, politických, státních (především diplomatických) institucích, sdělovacích prostředcích a manažerských funkcích.
Charakteristika studijního oboru a profil absolventa | Obecné podmínky přijímacího řízení | Struktura přijímací zkoušky | Příklad doporučené literatury k přijímací zkoušce | Modelové otázky pro písemnou část přijímací zkoušky | Studijní plán
studijní program: Historické vědy
studijní obor: historie – evropská studia
typ studia: bakalářské tříleté (jednooborové i dvouoborové)
forma studia: prezenční
akreditováno do: 1. 12. 2013
Studijní obor Historie – evropská studia je zcela nový, moderní studijní program, jehož vznik a akreditace byly dány členstvím České republiky v Evropské unii a s tím související stále naléhavější potřebou vychovat absolventy znalé politických, hospodářských, sociálních, kulturních, náboženských a evropských dějin v celosvětovém kontextu. Zkoumání základů a identity současného evropanství a jeho porozumění je jednou z velkých výzev a úkolů, jež před akademické instituce klade rychle postupující proces evropské integrace a dynamicky se vyvíjející Evropská unie a v neposlední řadě přeměna evropské společnosti ve společnost multikulturní. Bakalářský studijní obor Historie – evropská studia se zaměřuje na analýzu evropských dějin ve středověku, raném novověku, novověku a ve 20. století a na rozbor nejdůležitějších skutečností, jež se podílely na jejich formování. Významná část výuky ve studijním oboru se proto soustřeďuje na výklad nejen politických dějin, ale také na nejrůznější sociální, geografické, náboženské a kulturní aspekty, na proměňující se vlivy a dopady mimoevropského světa na evropský vývoj atd.
Ústav světových dějin FF UK v Praze, který výuku tohoto programu zajišťuje, je složen z vynikajících odborníků (profesorů, docentů i odborných asistentů), jež jsou zárukou kvalitní výuky a spokojenosti studentů.
Absolvent bakalářského studijního oboru Historie – evropská studia na FF UK v Praze je vybaven základními znalostmi o politickém, sociálním, hospodářském a kulturním vývoji evropské společnosti. Získá též základní heuristické a historicko-kritické dovednosti, jež bude moci uplatnit nejen při dalším studiu v navazujícím magisterském stupni i v praxi, zejména v oblasti kultury (knihovny, muzea, galerie atd.), státní správy (například na ministerstvu zahraničních věcí – zejména na asistenčních pozicích, ministerstvu kultury, ministerstvu pro místní rozvoj, ministerstvu školství atd.), v osvětových a neziskových institucích i v širší kulturní oblasti, jako jsou například cestovní ruch, žurnalistika, redakční a nakladatelská práce.
Konkrétní obsah písemné zkoušky:
Jedná se o písemný test. Uchazeč vybírá ze čtyř možností správnou odpověď na příslušnou otázku. Z nabízených variant je vždy správná pouze jediná odpověď (za každou správně zodpovězenou otázku je jeden bod). Zvolenou variantu vyplní uchazeč podle instrukcí do formuláře, který dostane k dispozici. Test je hodnocen maximálně padesáti body, zisk alespoň 25 bodů je nutným předpokladem pro postup do druhého kola, tj. k ústní části přijímací zkoušky.
Konkrétní obsah ústní zkoušky:
Ve druhém kole tříčlenná komise pedagogů prověřuje úroveň znalostí, způsob verbálního vyjadřování a prokázaný zájem uchazeče o studium zvoleného oboru, tj. historie Evropy. Jedná se o ústní zkoušku – rozpravu na základě seznamu vlastní odborné a populárně vědní četby (knihy i časopisecké články a studie) uchazeče, který by měl prokázat jeho hlubší zájem o historii Evropy (například dějinné údobí, dílčí téma, osobnosti) s přihlédnutím k jeho případné účasti v SOČ či publikační činnosti. Předpokládá se, že uchazeč předloží vlastní písemné projevy (SOČ, seminární práce, publikační činnost – články, recenze ap.) a další materiály, které dokazují uchazečův zájem o obor.
Otázky kladené v pohovoru vycházejí z předloženého seznamu četby. Ten by měl obsahovat úplné bibliografické údaje: příjmení a jméno autora, název díla, místo a rok vydání, u časopiseckých studií název časopisu, ročník, rok vydání, (případně číslo) a stránky.
Příklady:
Durman, K., Kreml a dvojí krize roku 1956, in: Historický obzor 11, 2000, č. 1-2, s. 23-31.
Klápště, J., Historie vyšitá vítězi od Hastingsu, in: Dějiny a současnost 17, 1995, č. 6, s. 5-10.
Opatrný, J., Stát osamělé hvězdy a mexicko-americká válka, Praha 2002.
Předkládaný seznam prostudované literatury je dokladem dosavadního zájmu uchazeče o studium historie Evropy. Seznam beletrie (historických románů) většinou není třeba předkládat. Pokud tak uchazeč přesto učiní, měl by ho rozhodně oddělit od ostatní četby. Do seznamu literatury dále není třeba uvádět díla týkající se antického a prehistorického období. Tyto disciplíny mají samostatné studijní programy a nejsou předmětem studia na oboru Historie – evropská studia. Komise proto k takto orientovanému zájmu nepřihlíží.
Ústní zkouška je hodnocena maximálně padesáti body.
Nejvyšší možný počet dosažených bodů (z písemné a ústní části) je tedy 100. Pokud bude stanoven limit pro úspěšné složení přijímací zkoušky, bude o něm uchazeč informován. O přijetí rozhoduje celkové umístění podle počtu dosažených bodů na daném oboru nebo kombinaci.
Binková, S., Čas zámořských objevů, Praha 2008
Drška, V., Zikmund Lucemburský: liška na trůně, Praha 1996
Drška, V. – Picková, D., Dějiny středověké Evropy, Praha 2004
Durman, K., Popely ještě žhavé I-II, Praha 2004 a 2009
Durman, K., Útěk od praporů. Kreml a krize impéria 1964-1991, Praha 1998
Ferguson, N., Britské impérium. Cesta k modernímu světu, Praha 2007
Fiala, P. – Pitrová, M., Evropská unie, Brno 2003
Figes, O., Natašin tanec. Kulturní historie Ruska, Praha 2004
Gaddis, J. L., Studená válka, Praha 2006
Haffner, S., Příběh jednoho Němce: vzpomínky na léta 1914-1933, Praha 2002
Horčička, V., Rakousko-uherská politika vůči sovětskému Rusku v letech 1917-1918, Praha 2005
Horčička, V., Vztahy Rakouska-Uherska a Spojených států amerických v období první světové války, Praha 2007
Judd, D., Impérium. Britské koloniální dějiny od dob americké revoluce po současnost, Praha 1999
Kennedy, P., Vzestup a pád velmocí. Ekonomické proměny a vojenské konflikty v letech 1500-2000, Praha 1996
Kissinger, H., Umění diplomacie, Praha 1996
Klusáková, L., Cestou do Cařihradu: osmanská města v 16. století viděná křesťanskýma očima, Praha 2003
Klusáková, L. – Teulières, L., Frontiers and identities: cities in regions and nation, Pisa 2008
Kovář, M.., Anglie posledních Stuartovců, 1658-1714, Praha 1998
Kovář, M. – Horčička, V., Dějiny evropské integrace I-II, Praha 2005-2006
Kovář, M., Stuartovská Anglie. Stát a společnost v letech 1603-1689, Praha 2001
Kovář, M. – Tumis, S., Zrození velmoci. Anglie (Velká Británie) na cestě k postavení první světové velmoci (1603-1746), Praha 2007
Křivský, P. – Skřivan, A., Moře, objevy, staletí, Praha 1980
Křivský, P. – Skřivan, A., Do nitra kontinentů, Praha 1987
Křivský, P. – Skřivan, A., Století odchází, Praha 2005
Kubiš, K., The Times o dění v Polsku v letech 1944-1948, Praha 1984
Kvaček, R., Historie jednoho roku, Praha 1976
Kvaček, R., Nad Evropou zataženo, Praha 1966
Le Goff, J., Středověký člověk a jeho svět, Praha 1999
Luňák, P., Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce, Praha 1997
MacKenney, R., Evropa šestnáctého století, Praha 2001
Mundy, J. H., Evropa vrcholného středověku 1150-1300, Praha 2008
Mackenney, R., Evropa šestnáctého století, Praha 2001
Munck, T., Evropa sedmnáctého století, Praha 2002
Moravcová, D. a kol., Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914-1941, Praha 1994
Nálevka, V., Čas soumraku. Dekolonizace třetího světa, Praha 2004
Nálevka, V., Světová politika ve 20. století I-II, Praha 2000
Opatrný, J., Válka Mohykánů. Sedmiletá válka v Americe, Praha 2000
Opatrný, J., Válka Severu proti Jihu, Praha 1998
Pelikán, J., Jugoslávie a Pražské jaro, Praha 2009
Pelikán, J., Dějiny Srbska, Praha 2005
Picková, D., Habsburkové a Rurikovci na prahu novověku : příspěvek k dějinám rusko-habsburských vztahů na přelomu 15.a 16. století, Praha 2002
Seibt, F., Lesk a bída středověku, Praha 2000
Schultz, U., Ludvík XIV. a jeho doba: vládce z Versailles, Praha, Plzeň 2008
Suchánek, D., Vláda žen: autorita a postavení panovnic na počátku vrcholného středověku, in: Historický obzor, roč. 18, č. 1/2, 2007, s. 19-30
Skřivan, A., Evropská politika 1648-1914, Praha 1999
Skřivan, A., Císařská politika, Praha 1996
Soukup, J. – Tumis, S., Cambridgeští špioni v čase studií: příspěvek k výzkumu britského appeasementu ve třicátých letech 20. století, in: Svoboda, M. (ed.), Svět historie-historikův svět: sborník profesoru Robertu Kvačkovi, s. 113-134, Liberec 2007
Stellner, F., Fridrich Veliký. Cesta Pruska k velmocenskému postavení, Praha 1998
Stellner, F., Sedmiletá válka v Evropě, Praha 2000
Stellner, F., Poslední německý císař: z německých dějin v epoše Viléma II., Praha 1995
Tindall, G. B. - Shi, D. E., Dějiny Spojených států amerických, Praha 1996
Valkoun, J., Dobytí Súdánu v letech 1896-1898, in: Historický obzor, roč. 18, 11/12, 2007, s. 242-252
Vojtěchovský, O., Aktivizace jugoslávských informbyrovců v Československu v důsledku krize roku 1968, in: Vlček, R. – Hladký, L. (eds), Miroslavu Šestákovi a Miroslavu Tejchmanovi k sedmdesátinám, s. 149-165, Praha 2007
Županič, J., Nová šlechta rakouského císařství, Praha 2006
Županič, J., Rakousko-Uhersko a polská otázka za první světové války, Praha 2006
Studijní plán oboru historie – evropská studia
Poslední aktualizace: 2011-02-19 2:27
Copyright © 2004-2010 Ústav světových dějin FF UK v Praze
Webmaster: Jan Chlubna | jan.chlubna@seznam.cz
