Ústav světových dějin FF UK v Praze
Tisk Tisk stránky
Vyhledávání
pomocí Google


pomocí Jyxo



FFakt

Přijímací řízení

Historie | Historie – evropská studia

Historie

Požadavky | Možnosti uplatnění absolventa oboru

studijní program: Historické vědy
studijní obor: historie

typ studia: bakalářské tříleté (pouze jednooborové)
forma studia: prezenční a kombinované
kód SP (JKOV): B7105 | kód SO (KKOV): 7105R021
akreditováno do: 20. 7. 2011 (Akreditační komise doporučila v lednu MŠMT prodloužení akreditace o 8 let. U kombinované formy studia bylo žádáno o prodloužení platnosti akreditace pouze na dostudování stávajících studentů.)

typ studia: magisterské navazující dvouleté (pouze jednooborové)
forma studia: prezenční a kombinované
kód SP (JKOV): MN7105 | kód SO (KKOV): 7105T021
akreditováno do: 20. 7. 2011

typ studia: magisterské pětileté (pouze dvouoborové)
forma studia: prezenční a kombinované
kód SP (JKOV): M7105 | kód SO (KKOV): 7105T021
akreditováno do: 20. 7. 2011

Další informace, obecné podmínky, aktuální termíny a výsledky přijímacího řízení na FF UK můžete získat v sekci Přijímací řízení fakultních stránek.

Požadavky

Uchazeč musí při přijímacím řízení prokázat, že má přehled o politickém, kulturním, sociálním a hospodářském vývoji světa se zvláštním zřetelem k evropským a českým dějinám, vycházející ze standardů gymnázií a středních odborných škol a z hlubšího zájmu. Přijímací řízení se skládá z písemné zkoušky (1. kolo) a z ústní části (2. kolo). Koná se v českém jazyce (občané SR mohou komunikovat slovensky). Uchazeč se může na přijímací řízení připravit z odborných a populárně vědních knih a studií: např. ze středoškolských učebnic schválených MŠMT, knih z řady Slovo k historii nakladatelství Melantrich, knih z edic Archiv a Kolumbus nakladatelství Mladá fronta, knih z edice Stopy, fakta, svědectví nakladatelství Panorama či z časopisů Dějiny a současnost, Historický obzor, Kuděj, Český časopis historický, Historie a vojenství, Soudobé dějiny ad.

Písemná zkouška

se provádí formou písemného testu. Uchazeč vybírá z několika možností správnou odpověď na příslušnou otázku. Z nabízených variant je vždy pouze jedna správná. Zvolenou variantu vyplní uchazeč podle instrukcí do formuláře, který dostane k dispozici. Test je hodnocen maximálně padesáti body, zisk alespoň 25 bodů je nutným předpokladem pro postup do druhého kola.

Přijímací test studijního programu historické vědy zahrnuje otázky ze tří studijních oborů – historie (30 otázek), archivnictví a pomocných věd historických (10 otázek) a etnologie (10 otázek).
Stáhněte si modelový test.

Přijímací řízení 2008 - ukázky z písemné časti přijímacího řízení

Ústní zkouška

V druhém kole tříčlenná komise pedagogů prověřuje úroveň znalostí, způsob verbálního vyjadřování a prokázaný zájem uchazeče o studium zvoleného oboru, tj. historie. Jedná se o ústní zkoušku na základě seznamu vlastní odborné a populárně vědní četby (knihy i časopisecké články a studie) uchazeče, který by měl prokázat jeho hlubší zájem o historii (např. dějinné údobí, dílčí téma, osobnosti) s přihlédnutím k jeho případné účasti v SOČ či publikační činnosti. Předpokládá se, že uchazeč předloží vlastní písemné projevy (SOČ, seminární práce, publikační činnost - články, recenze ap.) a další materiály, které dokazují uchazečův zájem o obor.

Otázky kladené v pohovoru vycházejí převážně z předloženého seznamu četby. Ten by měl obsahovat úplné bibliografické údaje: příjmení a jméno autora, název díla, místo a rok vydání, u časopiseckých studií název časopisu, ročník, rok vydání, (případně číslo) a stránky. Příklad:

DURMAN, Karel, Kreml a dvojí krize roku 1956, in: Historický obzor 11, 2000, č. 1-2, s. 23-31.

KLÁPŠTĚ, Jan, Historie vyšitá vítězi od Hastingsu, in: Dějiny a současnost 17, 1995, č. 6, s. 5-10.

OPATRNÝ, Josef, Stát osamělé hvězdy a mexicko-americká válka, Praha 2002.

TAPIÉ, Victor-Lucien, Marie Terezie a Evropa. Od baroka k osvícenství, Praha 1997.

Předkládaný seznam prostudované literatury je dokladem dosavadního zájmu uchazeče o studium historie. Seznam beletrie (historických románů) většinou není třeba předkládat. Pokud tak uchazeč přesto učiní, měl by ho rozhodně oddělit od ostatní četby. Do seznamu literatury dále není třeba uvádět díla týkající se antického a prehistorického období. Tyto disciplíny mají samostatné studijní programy a nejsou předmětem studia na oboru historie. Komise proto k takto orientovanému zájmu nepřihlíží.

Ústní zkouška je hodnocena maximálně padesáti body. Nejvyšší možný počet dosažených bodů je tedy 100. Pokud bude stanoven limit pro úspěšné složení přijímací zkoušky, bude o něm uchazeč informován. O přijetí rozhoduje celkové umístění podle počtu dosažených bodů na daném oboru nebo kombinaci.

Možnosti uplatnění absolventa oboru

Absolvent bude připraven uplatnit se jako odborný vědecký pracovník v daném oboru, tzn. samostatně řešit odborné, respektive vědecké úkoly, nebo jako autor popularizovat vědecké poznatky v různých médiích (knižní trh, tisk, televize, rozhlas, film, internet ap.). Při absolvování učitelského typu studia bude všestranně připraven na povolání učitele dějepisu na středních a základních školách, tj. bude schopen předávat své znalosti a dovednosti žákům a studentům.

Studium historie poskytuje předpoklady pro uplatnění ve vědeckých, kulturních, informačních, vzdělavatelských, politických, státních (především diplomatických) institucích, sdělovacích prostředcích a manažerských funkcích.

Historie – evropská studia

Charakteristika studijního oboru a profil absolventa | Obecné podmínky přijímacího řízení | Struktura přijímací zkoušky | Příklad doporučené literatury k přijímací zkoušce | Modelové otázky pro písemnou část přijímací zkoušky | Studijní plán

studijní program: Historické vědy
studijní obor: historie – evropská studia
typ studia: bakalářské tříleté (jednooborové i dvouoborové)
forma studia: prezenční
akreditováno do: 1. 12. 2013

Charakteristika studijního oboru a profil absolventa

Charakteristika studijního oboru

Studijní obor Historie – evropská studia je zcela nový, moderní studijní program, jehož vznik a akreditace byly dány členstvím České republiky v Evropské unii a s tím související stále naléhavější potřebou vychovat absolventy znalé politických, hospodářských, sociálních, kulturních, náboženských a evropských dějin v celosvětovém kontextu. Zkoumání základů a identity současného evropanství a jeho porozumění je jednou z velkých výzev a úkolů, jež před akademické instituce klade rychle postupující proces evropské integrace a dynamicky se vyvíjející Evropská unie a v neposlední řadě přeměna evropské společnosti ve společnost multikulturní. Bakalářský studijní obor Historie – evropská studia se zaměřuje na analýzu evropských dějin ve středověku, raném novověku, novověku a ve 20. století a na rozbor nejdůležitějších skutečností, jež se podílely na jejich formování. Významná část výuky ve studijním oboru se proto soustřeďuje na výklad nejen politických dějin, ale také na nejrůznější sociální, geografické, náboženské a kulturní aspekty, na proměňující se vlivy a dopady mimoevropského světa na evropský vývoj atd.

Ústav světových dějin FF UK v Praze, který výuku tohoto programu zajišťuje, je složen z vynikajících odborníků (profesorů, docentů i odborných asistentů), jež jsou zárukou kvalitní výuky a spokojenosti studentů.

Profil absolventa studijního oboru

Absolvent bakalářského studijního oboru Historie – evropská studia na FF UK v Praze je vybaven základními znalostmi o politickém, sociálním, hospodářském a kulturním vývoji evropské společnosti. Získá též základní heuristické a historicko-kritické dovednosti, jež bude moci uplatnit nejen při dalším studiu v navazujícím magisterském stupni i v praxi, zejména v oblasti kultury (knihovny, muzea, galerie atd.), státní správy (například na ministerstvu zahraničních věcí – zejména na asistenčních pozicích, ministerstvu kultury, ministerstvu pro místní rozvoj, ministerstvu školství atd.), v osvětových a neziskových institucích i v širší kulturní oblasti, jako jsou například cestovní ruch, žurnalistika, redakční a nakladatelská práce.

Obecné podmínky přijímacího řízení

Podmínky přijímacího řízení na FF UK pro akademický rok 2010/2011 - bakalářské a navazující magisterské studium

Struktura přijímací zkoušky

a) Písemná zkouška

Konkrétní obsah písemné zkoušky:

  1. Evropské dějiny od raného středověku do současnosti (v rozsahu gymnaziálního středoškolského učiva)
  2. Kulturní dějiny (v rozsahu gymnaziálního středoškolského učiva)
  3. Všeobecný rozhled

Jedná se o písemný test. Uchazeč vybírá ze čtyř možností správnou odpověď na příslušnou otázku. Z nabízených variant je vždy správná pouze jediná odpověď (za každou správně zodpovězenou otázku je jeden bod). Zvolenou variantu vyplní uchazeč podle instrukcí do formuláře, který dostane k dispozici. Test je hodnocen maximálně padesáti body, zisk alespoň 25 bodů je nutným předpokladem pro postup do druhého kola, tj. k ústní části přijímací zkoušky.

b) Ústní zkouška

Konkrétní obsah ústní zkoušky:

  1. Rozprava vycházející ze seznamu prostudované odborné literatury
  2. Rozprava nad konkrétním tématem, zvoleným uchazečem
  3. Rozprava, jejímž cílem je zjistit hlubší zájem uchazeče o obor

Ve druhém kole tříčlenná komise pedagogů prověřuje úroveň znalostí, způsob verbálního vyjadřování a prokázaný zájem uchazeče o studium zvoleného oboru, tj. historie Evropy. Jedná se o ústní zkoušku – rozpravu na základě seznamu vlastní odborné a populárně vědní četby (knihy i časopisecké články a studie) uchazeče, který by měl prokázat jeho hlubší zájem o historii Evropy (například dějinné údobí, dílčí téma, osobnosti) s přihlédnutím k jeho případné účasti v SOČ či publikační činnosti. Předpokládá se, že uchazeč předloží vlastní písemné projevy (SOČ, seminární práce, publikační činnost – články, recenze ap.) a další materiály, které dokazují uchazečův zájem o obor.

Otázky kladené v pohovoru vycházejí z předloženého seznamu četby. Ten by měl obsahovat úplné bibliografické údaje: příjmení a jméno autora, název díla, místo a rok vydání, u časopiseckých studií název časopisu, ročník, rok vydání, (případně číslo) a stránky.
Příklady:

Durman, K., Kreml a dvojí krize roku 1956, in: Historický obzor 11, 2000, č. 1-2, s. 23-31.

Klápště, J., Historie vyšitá vítězi od Hastingsu, in: Dějiny a současnost 17, 1995, č. 6, s. 5-10.

Opatrný, J., Stát osamělé hvězdy a mexicko-americká válka, Praha 2002.

Předkládaný seznam prostudované literatury je dokladem dosavadního zájmu uchazeče o studium historie Evropy. Seznam beletrie (historických románů) většinou není třeba předkládat. Pokud tak uchazeč přesto učiní, měl by ho rozhodně oddělit od ostatní četby. Do seznamu literatury dále není třeba uvádět díla týkající se antického a prehistorického období. Tyto disciplíny mají samostatné studijní programy a nejsou předmětem studia na oboru Historie – evropská studia. Komise proto k takto orientovanému zájmu nepřihlíží.
Ústní zkouška je hodnocena maximálně padesáti body.

Shrnutí

Nejvyšší možný počet dosažených bodů (z písemné a ústní části) je tedy 100. Pokud bude stanoven limit pro úspěšné složení přijímací zkoušky, bude o něm uchazeč informován. O přijetí rozhoduje celkové umístění podle počtu dosažených bodů na daném oboru nebo kombinaci.

Příklad doporučené literatury k přijímací zkoušce

Binková, S., Čas zámořských objevů, Praha 2008

Drška, V., Zikmund Lucemburský: liška na trůně, Praha 1996

Drška, V. – Picková, D., Dějiny středověké Evropy, Praha 2004

Durman, K., Popely ještě žhavé I-II, Praha 2004 a 2009

Durman, K., Útěk od praporů. Kreml a krize impéria 1964-1991, Praha 1998

Ferguson, N., Britské impérium. Cesta k modernímu světu, Praha 2007

Fiala, P. – Pitrová, M., Evropská unie, Brno 2003

Figes, O., Natašin tanec. Kulturní historie Ruska, Praha 2004

Gaddis, J. L., Studená válka, Praha 2006

Haffner, S., Příběh jednoho Němce: vzpomínky na léta 1914-1933, Praha 2002

Horčička, V., Rakousko-uherská politika vůči sovětskému Rusku v letech 1917-1918, Praha 2005

Horčička, V., Vztahy Rakouska-Uherska a Spojených států amerických v období první světové války, Praha 2007

Judd, D., Impérium. Britské koloniální dějiny od dob americké revoluce po současnost, Praha 1999

Kennedy, P., Vzestup a pád velmocí. Ekonomické proměny a vojenské konflikty v letech 1500-2000, Praha 1996

Kissinger, H., Umění diplomacie, Praha 1996

Klusáková, L., Cestou do Cařihradu: osmanská města v 16. století viděná křesťanskýma očima, Praha 2003

Klusáková, L. – Teulières, L., Frontiers and identities: cities in regions and nation, Pisa 2008

Kovář, M.., Anglie posledních Stuartovců, 1658-1714, Praha 1998

Kovář, M. – Horčička, V., Dějiny evropské integrace I-II, Praha 2005-2006

Kovář, M., Stuartovská Anglie. Stát a společnost v letech 1603-1689, Praha 2001

Kovář, M. – Tumis, S., Zrození velmoci. Anglie (Velká Británie) na cestě k postavení první světové velmoci (1603-1746), Praha 2007

Křivský, P. – Skřivan, A., Moře, objevy, staletí, Praha 1980

Křivský, P. – Skřivan, A., Do nitra kontinentů, Praha 1987

Křivský, P. – Skřivan, A., Století odchází, Praha 2005

Kubiš, K., The Times o dění v Polsku v letech 1944-1948, Praha 1984

Kvaček, R., Historie jednoho roku, Praha 1976

Kvaček, R., Nad Evropou zataženo, Praha 1966

Le Goff, J., Středověký člověk a jeho svět, Praha 1999

Luňák, P., Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce, Praha 1997

MacKenney, R., Evropa šestnáctého století, Praha 2001

Mundy, J. H., Evropa vrcholného středověku 1150-1300, Praha 2008

Mackenney, R., Evropa šestnáctého století, Praha 2001

Munck, T., Evropa sedmnáctého století, Praha 2002

Moravcová, D. a kol., Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914-1941, Praha 1994

Nálevka, V., Čas soumraku. Dekolonizace třetího světa, Praha 2004

Nálevka, V., Světová politika ve 20. století I-II, Praha 2000

Opatrný, J., Válka Mohykánů. Sedmiletá válka v Americe, Praha 2000

Opatrný, J., Válka Severu proti Jihu, Praha 1998

Pelikán, J., Jugoslávie a Pražské jaro, Praha 2009

Pelikán, J., Dějiny Srbska, Praha 2005

Picková, D., Habsburkové a Rurikovci na prahu novověku : příspěvek k dějinám rusko-habsburských vztahů na přelomu 15.a 16. století, Praha 2002

Seibt, F., Lesk a bída středověku, Praha 2000

Schultz, U., Ludvík XIV. a jeho doba: vládce z Versailles, Praha, Plzeň 2008

Suchánek, D., Vláda žen: autorita a postavení panovnic na počátku vrcholného středověku, in: Historický obzor, roč. 18, č. 1/2, 2007, s. 19-30

Skřivan, A., Evropská politika 1648-1914, Praha 1999

Skřivan, A., Císařská politika, Praha 1996

Soukup, J. – Tumis, S., Cambridgeští špioni v čase studií: příspěvek k výzkumu britského appeasementu ve třicátých letech 20. století, in: Svoboda, M. (ed.), Svět historie-historikův svět: sborník profesoru Robertu Kvačkovi, s. 113-134, Liberec 2007

Stellner, F., Fridrich Veliký. Cesta Pruska k velmocenskému postavení, Praha 1998

Stellner, F., Sedmiletá válka v Evropě, Praha 2000

Stellner, F., Poslední německý císař: z německých dějin v epoše Viléma II., Praha 1995

Tindall, G. B. - Shi, D. E., Dějiny Spojených států amerických, Praha 1996

Valkoun, J., Dobytí Súdánu v letech 1896-1898, in: Historický obzor, roč. 18, 11/12, 2007, s. 242-252

Vojtěchovský, O., Aktivizace jugoslávských informbyrovců v Československu v důsledku krize roku 1968, in: Vlček, R. – Hladký, L. (eds), Miroslavu Šestákovi a Miroslavu Tejchmanovi k sedmdesátinám, s. 149-165, Praha 2007

Županič, J., Nová šlechta rakouského císařství, Praha 2006

Županič, J., Rakousko-Uhersko a polská otázka za první světové války, Praha 2006

Modelové otázky pro písemnou část přijímací zkoušky

  1. V roce 1914 nedošlo k následující události:
    1. vypuknutí první světové války
    2. otevření Panamského průplavu
    3. úmrtí německého císaře Viléma II.
    4. atentát na Františka Ferdinanda d’Este
  2. Jednání vedoucí k uzavření Vestfálského míru probíhala ve městech:
    1. Münster a Osnabrück
    2. Postupim a Milán
    3. Cáchy a Řezno
    4. Vídeň a Maastricht
  3. Vyberte správné pořadí anglických (britských) královen podle toho, kdy usedly na trůn:
    1. Jana Greyová, Marie I. Krvavá, Alžběta I., Marie II., Anna, Viktorie, Alžběta II.
    2. Alžběta I., Marie I. Krvavá, Jana Greyová, Anna, Viktorie, Alžběta II., Marie II.
    3. Jana Greyová, Marie I. Krvavá, Alžběta I., Viktorie, Alžběta II., Anna
    4. Anna, Marie I. Krvavá, Jana Greyová, Alžběta I., Viktorie, Marie II., Alžběta II.
  4. Kdo z následujících mužů nebyl vojevůdce:
    1. Horatio Herbert Kitchener
    2. John Churchill, vévoda z Marlborough
    3. Alexis de Tocqueville
    4. Karel XII.
  5. Tzv. politikou détente se rozumí:
    1. snaha o porozumění mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými
    2. pojem pro nadstandardní britsko-americké vztahy po druhé světové válce
    3. název politického programu španělského krále Juana Carlose po smrti generála Franka
    4. souhrnné označení pro politickou linii západoněmecké vlády vůči Polsku a Československu po roce 1945
  6. Tzv. spor o investituru probíhal mezi tímto císařem a papežem:
    1. Jindřichem IV. a Řehořem VII.
    2. Maxmiliánem I. a Juliem II.
    3. Filipem IV. Sličným a Bonifácem VIII.
    4. Václavem IV. a Řehořem XII.
  7. Významným představitelem barokní gotiky byl:
    1. Jan Blažej Santini-Aichel
    2. Francesco Borromini
    3. Kilián Ignác Dientzenhofer
    4. Ignác Jan Nepomuk Palliardi
  8. Ke sjednocení Německa v 19. století došlo v roce:
    1. 1858
    2. 1861
    3. 1866
    4. 1871
  9. Salvador Dalí byl mj. představitelem:
    1. impresionismu
    2. manýrismu
    3. fenomenologie
    4. surrealismu
  10. Autorem fresky posledního soudu v Sixtinské kapli v Římě je:
    1. Giovanni Battista Magnani
    2. Christopher Wren
    3. Michelangelo Buonarotti
    4. Albrecht Dürer
  11. Stavba zámku ve Versailles byla dokončena za vlády:
    1. Ludvíka XIII.
    2. Ludvíka XIV.
    3. Ludvíka XV.
    4. Ludvíka XVI.
  12. Vynálezcem bezdrátového telegrafního spojení byl:
    1. Guglielmo Marconi
    2. Thomas Becket
    3. Boris Becker
    4. Albert Einstein
  13. V roce 1956 se nestala následující událost:
    1. XX. sjezd KSSS
    2. Suezská krize
    3. Maďarské povstání
    4. smrt J. V. Stalina
  14. Florence Nightingaleová, známá jako „Dáma s lampou“, se proslavila jako:
    1. ošetřovatelka zraněných během Krymské války
    2. politická reprezentantka irských nacionalistů, usilujících o osamostatnění Irska
    3. operní pěvkyně Královské opery v londýnské Covent Garden
    4. ardentní bojovnice za volební právo žen
  15. Evropské hospodářské společenství (EHS) vzniklo:
    1. v padesátých letech 20. století
    2. v šedesátých letech 20. století
    3. v sedmdesátých letech 20. století
    4. v osmdesátých letech 20. století

Studijní plán

Studijní plán oboru historie – evropská studia

Poslední aktualizace: 2011-02-19 2:27

Copyright © 2004-2010 Ústav světových dějin FF UK v Praze

Webmaster: Jan Chlubna | jan.chlubna@seznam.cz

W3C HTML 4.01 | Počet denních přístupů od 20. 9. 2004: