News

CHIPPC - výzkumná skupina


Výzkumná skupina „Kulturní dědictví – identifikace veřejný prostor město“ (CHIPPC)

 
Výzkumná skupina se zaměřuje na problematiku kulturního dědictví (Heritage, Patrimoine) v kontextu identifikačních procesů a užívání historie ve veřejném prostoru urbanizované a globalizované společnosti. Druhý klíčový koncept představuje město jako kulturní dědictví evropské civilizace. Města jsou chápána jako sociálně organizovaný prostor, který si udržuje svou identitu v aktivní komunikaci s okolím. Neustále se proměňující města současně vykazují stabilitu a odolnost. Koncept odolného města (Resilient City), které je schopno čelit rizikům (např. klimatickým změnám) či katastrofám, absorbovat jejich účinky a zotavit se z nich, se stalo novým strategickým termínem světového urbanismu. V historické perspektivě však představuje jen recentní výraz pro adaptabilitu měst ve vztahu k výzvám společenského i přírodního původu. Skupina zkoumá, jakou roli v těchto procesech může hrát, a v minulosti hrálo, kulturní dědictví, které je často definováno jako důležitý zdroj pro dosahování cílů v politické, sociální a ekonomické rovině, k nimž patří například sociální koheze a inkluze, občanské identity, přináležitosti s místem (Sense of Place, Place Attachment), a v neposlední řadě proměny míst pro turistické a jiné trhy.
 
Koncept kulturního dědictví (Cultural Heritage) v konkurenci s koncepty identity, paměti i komemorace.
 
Dějiny kulturního dědictví jako dějiny mocenských vztahů, jež operují a zároveň jsou formovány prostřednictvím kulturního dědictví. Zdroj či nástroj adaptace různých společností či civilizací. Strategie, či jeden z adaptačních mechanismů, jež se podílí na formování, stabilizaci, ale také transformaci kolektivů nejrůznějšího typu.
 
Kulturní dědictví v politice UNESCO a EU: European Heritage Label; UNESCO seznam světového kulturního dědictví.
 
Dialog či konkurence, sdílení, vrstvení identifikace prostřednictvím vazeb ke kulturnímu dědictví jako substituce evropské identity, součást národní identity, resp. lokální a regionální.
 
Sebeprezentace a stereotypizace za využití obrazu spojeného explicitně nebo implicitně s kulturními hodnotami, objekty či společenskou praxí, které jsou prezentované současně jako evropské.
 
Města jako kulturní dědictví a kulturní dědictví ve městech.
 
Role kreativních jedinců při volbě strategií pro revitalizaci měst či regionů v současnosti i v historické perspektivě.
 
Veřejný prostor a proměny jeho funkcí.
 
 
Tým:

Prof. PhDr. Luďa Klusáková, CSc. (ÚSD)
Mgr. Jaroslav Ira, Ph.D. (ÚSD)
Mgr. Jiří Janáč, Ph.D. (ÚSD)
Mgr. Eva Hajdinová,Ph.D. (ÚSD)
Mgr. Linda Kovářová (ÚSD)
Doc. PhDr. Zdeněk Uherek (KSES)
Mgr. Matěj Spurný, Ph.D. (ÚHSD)
Mgr. Kamil Činátl, Ph.D. (ÚČD)

Zatímco v akademické rovině rozšiřujeme svůj tým o partnery z různých částí Evropy, v rovině širšího společenského uplatnění vyhledáváme a oslovujeme zainteresované aktéry v regionech tak, aby mohli výsledky našich výzkumů využít v praxi.

Výzkumná skupina se opírá především o spolupráci s vědci z Evropské Asociace pro Urbánní Historii (EAUH) a s partnery v našich bývalých (CLIOHRES.net badatelská síť 6.RP. EK) a současných projektech (TEMA European Territories Identity and Development master program).


Širší anotace:

Evropské kulturní dědictví v městském veřejném prostoru, jeho obsah, formování a proměny reprezentace, právě tak jako veřejné užívání historie (public history) jsou v centru pozornosti výzkumné skupiny, jejíž výsledky chceme nabídnout akademické i širší veřejnosti.

Jsou pařížské a istanbulské kavárny znakem specificky evropské městské kultury? Měly od svého vzniku obdobný sociální význam, stejné funkce a shodné publikum? Městský veřejný prostor, jeho organizace a způsob užívání, představuje zásadní součást evropského dědictví. Studium proměn využívání náměstí, parků nebo kaváren nám umožňuje kriticky reflektovat formování a recepci evropských kulturních hodnot i evropské identity. Vycházíme z široce přijímaného názoru, že města patří k fenoménům, jež symbolizují evropskou kulturu. Při veškeré rozmanitosti se evropská města vyznačují společnými rysy, k nimž patří kompaktní městský prostor, sídelní stabilita, a v současnosti též kultura úcty k historicitě a historickému kulturnímu dědictví. Města zdůrazňují jedinečnost svého dědictví, ale současně je žádoucí, aby vyzdvihla jeho nadregionální význam. Architektura Benátek je unikátní, avšak na seznam světového dědictví UNESCO byla zapsána pro svou výjimečnou univerzální hodnotu. Co je univerzální a co je vlastně evropské v tomto dědictví?

Jedna linie našeho zájmu se zaměřuje na malá a středně velká města, která představují trvale významný segment evropského osídlení, v němž výrazněji než v metropolích rezonuje dialog mezi lokálními a nadnárodními kulturními hodnotami. Snad nejviditelnějším projevem tohoto procesu je hledání vazeb na vyšší identitní rámce prostřednictvím odkazů na historické události či osobnosti s přímým vztahem k místu, na hodnotné architektonické památky, přírodní či nehmotné kulturní dědictví zaregistrované do národních či světových seznamů kulturního dědictví (UNESCO). Součástí tohoto procesu je také sebeprezentace a stereotypizace za využití obrazu spojeného explicitně nebo implicitně s kulturními hodnotami, objekty či společenskou praxí, které jsou prezentované současně jako evropské. Tato snaha, prezentovat se jako město, jež vyjadřuje evropské kulturní hodnoty, se objevuje pokaždé, když se např. soutěží o titul Evropského hlavního města kultury.

Druhá linie našeho badatelského zájmu se soustředí na veřejný prostor měst a jeho proměny. Je vedena tezí, že různé politické, ekonomické, sociální či kulturní procesy ve městě mají svůj prostorový příběh a většinou se v prostoru materializují. Výzkum komparativních historiků se v tomto místě potkává s urbánními etnology, s nimiž je pojí zájem o významy, které prostor vytváří,  které se v prostoru zapisují, a jehož prostřednictvím se také sdělují, jakož i vnímání, užívání a interpretace prostoru ze strany lidských aktérů. Studium reprezentací evropských kulturních hodnot, proměny vztahů ke kulturnímu dědictví ve městech 20. století, navazuje na projekty, v nichž jsme zkoumali utváření kulturně-sociálních hranic a identit, obrazů jinakosti a různé formy uplatnění kategorie prostoru.


Připravované projekty:

- Organizace jedné z hlavních sekcí na 14. mezinárodní konferenci EAUH 2018 v Římě: Urban Renewal and Resilience. Cities in Comparative Perspective. Sekce M34 - When Local Wishes to Become Global: Heritagization Strategies of Small Towns and Little Places in Remote Regions (20th and 21st centuries).
 

Připravované výstupy:

IRA, Jaroslav, JANÁČ, Jiří et al., Materializing Identities in Socialist and Postsocialist Cities.

 
Realizované výstupy:

- projekt TEMA+ European Territories – Heritage and Development byl schválen na období 2017–2022.

- Kulturní dědictví a aplikovaná historie při tvorbě veřejného prostoru / Cultural Heritage and Public History in Placemaking - Panel uspořádaný na „11. sjezdu českých historiků – profesní setkání historiček a historiků ČR“ dne 14.9.2017.

- Hlavní sekce na 12. konferenci EAUH v Lisabonu září 2014: “Small Towns in Europe and Beyond (20th – 21st century), kde vznikl publikační projekt “Small Towns in Europe in 20th and 21st Century”. Začalo také vznikat konsorcium anotovaného projektu.

- Komunikační platforma pro urbánní studia: Česká společnost pro urbánní studia, o.s. www.csus.cz

 
Publikace:

KLUSÁKOVÁ, Luďa et al., Small Towns in Europe in the 20th and 21st Centuries. Heritage and Development Strategies. Karolinum, Praha 2017,
159 p., ISBN 978-80-246-3645-0.

SPURNÝ, Matěj: Most do budoucnosti. Laboratoř socialistické modernity na severu Čech. Karolinum, Praha 2016.

SPURNÝ, Matěj: Herci díla zkázy. Demolice starého Mostu a role památkové péče, in: Zprávy památkové péče 2016/76, č. 3, s: 251–264.

IRA, Jaroslav, de JONG, Jan, TARAFÁS, Imre (eds.), Identity, Nation, City: Perspectives from the TEMA Network, Budapest: Atelier, 2015. 267s.

UHEREK, Zdeněk, BERANSKÁ Veronika, a kol., Analýza uživatelů a užívání městského veřejného prostoru hl. m. Prahy, Etnografický ústav, 2014.

KLUSÁKOVÁ, Luďa, Výjimečná univerzální hodnota jako zásadní kritérium hodnocení památek. Vývoj definice., in Třebíč. 10 let v elitní společnosti UNESCO 2003 – 2013, Třebíč MKS 2013, s. 6 – 9.

KLUSÁKOVÁ, Luďa – SCHOLZ, Milan (eds.), Pojetí prostoru v historické perspektivě, Praha 2012, 207 s.

KLUSÁKOVÁ Luďa , MOLL Martin , IRA Jaroslav , LARGUECHE Aladin, KALIVODOVÁ Eva, SARGENT Andrew (eds.): Crossing  Frontiers and Resisting Identities, Edizioni Plus, Pisa University Press, Pisa 2010, 401 s.

KIRK Tim and KLUSÁKOVÁ Luďa (eds.): Cultural Conquests (1500 – 2000), Studia historica LVII, AUC Philosophica et Historica 3/2004, Praha 2009, 297 s.

KLUSÁKOVÁ, Luďa -  TEULIERES, Laure (eds).: Frontiers and Identities. Cities in Regions and Nations, Edizioni Plus, Pisa University Press, Pisa 2008, 368 s.